Než začnete stavět | projektkladno.cz

vhodný výběr pozemku je prakticky tou první a nejdůležitější částí celého následného procesu navrhování a výstavby, důležitou úvahou při koupi pozemku je orientace k světovým stranám myšleno k okolní zástavbě a rozměr (plošná výměra), pokud máte představu o domě nízkopodlažním většinou 5+1, je vhodné aby pozemek byl min. 1000 m², při zamýšlené stavbě domu přízemí + podkroví je ideální pozemek kolem 800 m², neopomíjejte např. následnou výstavbu garáže, která vám ukrojí další cenné metry z vašeho pozemku, popřípadě krbové sezení, atd…, dále je důležité uvědomit si závazné odstupové vzdálenosti od sousedních pozemků, ty jsou dány vyhláškou, či platným územním rozhodnutím pro danou lokalitu

důležité je, před samotnou koupí si zjistit, zda je pozemek zahrnut v územním plánu a je určen pro výstavbu vašeho záměru, dále zda nejsou ochranná pásma (např. les, hřbitov, plynovod, sdělovací kabely, VN, kanalizace, vodovod) či zda dokonce přímo přes váš uvažovaný pozemek tyto sítě nevedou, i toto se stává, vše se dá prověřit na příslušných úřadech, dále viz níže pronikání radonu, zatřídění staveniště, pokud budete věnovat čas těmto záležitostem, předejdete následným problémům, které stavbu časově protáhnou, finančně prodraží a částečně i stavebně omezí
výměry parcel, hlavně jejich minimální rozměr je dnes nejčastěji určen územním plánem příslušné obce či města, pozemky mají dále index zastavěnosti pozemku, ten se většinou pohybuje kolem 20-30% plochy pozemku, není tedy možné v nové zástavbě zastavit např. 50% plochy pozemku, u pozemků ve stávající zástavbě, kde bývají stísněné podmínky může příslušný stavební úřad udělit výjimku
důležité je si uvědomit, že pozemek a jeho přirozený ráz se měnit nedá, kdežto následná nebo stávající stavba lze vhodným zásahem architekta změnit k nepoznání

měření radonového indexu by se mělo provádět před započetím jak nové stavby, dále po dokončení stavby, tak příslušný stavební úřad může požadovat měření i v případě přístavby ke stávající stavbě, měření provádí specializovaná osoba s oprávněním, důležité je, aby odebrané vzorky byly přesně z místa budoucího umístění stavby, viz situace, jelikož průnik radonu se liší řádem v desítkách metrů

máme celkem III. skupiny průniku radonu z podloží,
nízké riziko – zde postačí provést běžnou izolaci proti vlhkosti na všech konstrukcích, které jsou v přímém kontaktu s podložím. Zároveň se doporučuje uzavřít schodišťový prostor ze suterénu dveřmi
střední riziko – na všechny konstrukce, jenž jsou v přímém kontaktu s podložím se provede protiradonová izolace. Za proti radonovou izolaci považujeme každou hydroizolaci, která umožňuje provádění vzduchotěsných spojů a prostupů a vyniká dlouhou životností a dostatečnou tažností, protiradonová izolace musí být položena v celé ploše kontaktní konstrukce

vysoké riziko – na všechny konstrukce v přímém kontaktu s podložím musí být provedena protiradonová izolace, která je doplněna buď o odvětrávací drenážní systém pod objektem nebo o odvětrávanou vzduchovou mezeru pod izolací, úkolem drenážních systémů nebo vzduchové mezery je snížit koncentraci radonu pod základovou deskou, respektive pod protiradonovou izolací, nebo vytvořit podtlak vzhledem k tlaku v interiéru

toto posouzení staveniště je vyžadováno v místech dotčených důlní činností, stanovisko vydává příslušný báňský úřad pro danou lokalitu, řeší se zde poklesy půdy, zlomové linie a body, zatřídění staveniště je důležité při navrhování nové stavby, klade především zvýšené nároky na založení objektu

máme celkem skupinu I. – V. dle výše uvedené ČSN, přičemž staveniště zařazené do skupiny V. nemá žádné nároky na založení stavby, od IV. skupiny zatřídění je třeba dle normy provést železobetonové základové pasy, dále v případě zlomu, což se týká ve větší míře stavenišť ve skupině III. je třeba provést dilatační spáry v základových pasech i budově, dle zlomu se odvíjí samotný návrh stavby
projektant či architekt by měl dbát příslušného zařazení staveniště, popřípadě je vhodné vše konzultovat se statikem

je důležité zjistit si zda pozemek na kterém plánujete výstavbu má povolenou přístupovou cestu (vjezd na pozemek), mnohdy se stává že stavebník koupí pozemek ke kterému sice cesta fyzicky provedena být může, ale pokud tato cesta není historická, je zde provedena v nesouladu s vyhláškou bez příslušného povolení, příslušný stavební úřad bude požadovat totu cestu zlegalizovat, ovšem pokud se nachází pozemek ve větší vzdálenosti od hlavní komunikace, může po vás být žádán projekt na komunikaci a dále provedení zpevněného povrchu (asfalt, zámková dlažba, viz.plánovací smlouva), což jen prodlouží stavební řízení a zvýší nemalou částkou finanční náklady na stavbu, tomu všemu se dá předejít tím, že si zajdete na příslušný stavební úřad – odbor dopravy, či územní plánování, zde se dá dohledat, zda je komunikace na váš pozemek právně povolená a přípustná k výstavbě

napojení na kanalizaci, vodovod, plynovod, elektro NN
pokud na pozemku nejsou provedeny potřebné přípojky inženýrských sítí je dobré tento nedostatek řešit před započetím návrhu stavby, jelikož tento proces má kratší dobu na vyřízení žádosti, stavební úřad může po zjištění skutečnosti, že na požadované přípojky nebyl vydán územní souhlas, či územní rozhodnutí řízení s navrhovanou hlavní stavbou pozastavit, dokud nebude vydáno rozhodnutí, předejdeme tím hlavně časovému prodlení
napojení jednoho pozemku nebývá problém, pozor ovšem při větší zástavbě je nutno zjistit si u správců daných sítí, zda mají inženýrské sítě dostatečnou kapacitu

všechny tyto správní útvary mají regulativy, které je třeba při navrhování stavby dodržovat, architekti, projektanti se jimy musí, tedy měli by řídit, jen dbejte pozor na to, pokud kupujete, či vlastníte pozemek v těchto lokalitách viz web, že není možné zde nechat postavit ledaco, zásady pro navrhování naleznete na webových stránkách viz. odkaz
každé CHKO či NP jsou rozdělena na jednotlivá pásma, tím se odvíjí i omezení a specifikace požadavků na výstavbu v dotčeném území, logicky čím více k vnějším hranicím daného území se vaše stavba nachází, tím jsou omezení mírnější, navrhovaná stavba se zasílá na architektonicko-urbanistické vyjádření příslušné komisy, na úřad v dané lokalitě, toto stanovisko je vyžadováno při následné žádosti podávané na stavební úřad